Vesmír č. 1
Vesmír č. 1
Toto číslo vychází
14. 1. 2010
Novinky
• Lednový Vesmír
je k dostání v novinových stáncích ČR i SR od 13. 1. 2010.
• časopis Vesmír
Knihkupectví, v nichž dostanete nejnovější Vesmír i starší čísla.
• Vesmír spolupracuje s Českým rozhlasem Leonardo.
Pořad Vstupte! a veřejné diskuse Třetí dimenze v Městské knihovně.
• POTŘEBUJETE ubytovat v Praze?
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr

Vzestup a pád Hadí dynastie

Ještě v polovině minulého století přežívala představa o mírumilovném a harmonickém charakteru mayské civilizace. Monumentální stavby, nástěnné malby a kodexová keramika však jasně ukazují scény svědčící o militarismu, násilí, mučení a obětování zajatců z četných válečných...

Jak útočí africká včela

Václav Cílek

Jak a proč se učí mimikry?

Tomáš Grim

Jedovatí ptáci

Antonín Krása

Muchomůrka červená, jedovatá krasavice našich lesů

Jiří Patočka, Josef Frynta

ESO – ALMA centrum v Ondřejově

Marian Karlický

reklama

Ona a On

Ivan M. Havel

Mám pocit, že když o něčem řekneme, že to žije, je to mírně (ale zajímavě) jiné, než když řekneme, že je to živé. To adjektivum jako by naznačovalo, že existuje jakási obecná vlastnost „býti živé“, kterou nějaké věci mají a jiné nemají. Nebo i jinak: existuje nějaký způsob bytí,...

Zbyteční tatínkové

Variace na téma „on a ona“ psané přírodou

Jaroslav Petr

Nepohlavní rozmnožování – skandál evoluce Pohlavní rozmnožování, při němž potomci vznikají oplozením matčina vajíčka otcovou spermií, se stalo během evoluce pozemského života hitem. Uchýlila se k němu drtivá většina živočichů, i když si tím na první pohled notně zkomplikovali...

Horká chvilka „horké“ hypotézy

Byl poslední společný předek všeho živého doopravdy hypertermofil?

Josef Lhotský

Otázka, jak vypadal poslední společný předek všeho živého, trápí teoretiky (a v éře molekulární biologie i praktiky) vědy odedávna. Přesněji „odedarwina“. Co to ale vlastně znamená, poslední společný předek všeho živého? Intuitivní definice nám říká, že jde, řečeno s Richardem...

Stereotypy v představách o islámu a muslimech

Jak vnímáme ty, o nichž málo víme

Bronislav Ostřanský

Úskalí objektivity Jedno z klíčových úskalí při vnímání islámu spočívá v tom, že pod „nálepku“ islámu bývají často zasouvány jevy, jež mají kořeny více v kulturních poměrech jistého regionu než v náboženství samotném. Typický příklad v tomto směru představuje ženská...

Děloha na leasing a proč jsem proti

Radkin Honzák

Situace neplodného páru, který přes veškerou pomoc současné medicíny nemůže počít vlastní dítě, je tragická. Heroické techniky nabízejí zdánlivě jednoduché řešení: náhradní (surrogátní) matku, která dítě (jež může být počato mnoha různými způsoby) ve své děloze donosí,...

Diskuse: 1

Modelování a předpověď krize

Moderní informační technologie

Ivo Vondrák

Pro testování spolupráce moderních technologií, modelovacích nástrojů a výstupů vhodných k předvádění byly vybrány povodně. Včasná předpověď povodně a simulace jejích následků umožňuje předejít ztrátám na životě i na majetku. Systém byl pak ještě doplněn o sledování a...

Vím, jak zním?

Několikasmyslové seberozpoznávání

Ivo Überall, František Vyskočil

Úvaha o zkreslení je v podstatě správná. Připomeňme si, že základem hlasových tónů je proud vzduchu, který vypouštíme z plic. Plíce fungují jako měchy, jež tlačí vzduch průdušnicí do hrtanu, který máme uprostřed hrdla. V hrtanu jsou proti sobě dva tenké vazy, nazývané hlasivky, jež jsou...

Diskuse: 1

Tyčinky, pestíky a evoluce

Vývoj rozmnožovacích systémů kvetoucích rostlin

Helena Štorchová

Rozmnožování hraje klíčovou úlohu v životě každého druhu. Drtivá většina eukaryot se množí pohlavně. Nový jedinec se vyvíjí z jediné buňky (zygoty), vzniklé splynutím dvou rodičovských pohlavních buněk. Od každého z rodičů získává potomek polovinu dědičné informace, není tedy...

Krokusy a šafrány

Při psaní wikipedie vznikla otázka, zda ustálený český název krokus pro rod rostlin šafrán (latinsky Crocus) lze použít na šafrán setý, protože je názor, že šafrán setý (druh rostlin) není označován jako krokus setý – na rozdíl od ostatních druhů. Názor, že lze potvrdit existenci spojení krokus setý, pochází pouze z jediného zdroje.

Miroslav Sedláček, kolisty@seznam.cz

Jiří Sádlo

Žádná „jedině správná“ jména nemá smysl prosazovat Můj skromný návrh zní: Z rodu Crocus říkejme těm okrasným krokusy (ale klidně i šafrány, i to se někdy užívá, zejména pro náš šafrán Heufelův). Obojí je v pohodě, jak kdo chce, máme na vybranou. A tomu užitnému druhu...

Daně a smrt

O dvou věcech, jež jsou v životě jisté

Petr Houdek

S příchodem roku 2000 v newyorských nemocnicích rapidně narostl počet zemřelých, bylo jich o 50,8 % více než v předchozím týdnu. Za nejlepší objasnění fenoménu byla přijata zvláštní domněnka – lidé se natolik těšili na příchod nového věku, že zůstali naživu o několik dní déle, aby...

Rivalita pravého a levého nosu

Testování čichového orgánu

Dagmar Kohoutová, Jan Havlíček

Většina našich smyslových orgánů je párová. Máme nejenom dvě oči a dvě uši, ale i pravou a levou část nosu a v nich dva čichové orgány. A jak to tak bývá, ne vždy je v páru dokonalá shoda, a tak i v případě našich smyslových orgánů může vzniknout vzájemná rivalita. Vysvětleme si...

Jedovatí ptáci

Jak pištci změnili náš pohled na původ batrachotoxinů

Antonín Krása

Šest druhů pištců rodu Pitohui (pištcovití, Pachycephalidae) z příbuzenstva lejsčíků (Petroicidae) a modropláštníků (Maluridae) jsou endemiti Nové Guineje a přilehlých ostrůvků na západ od hlavního ostrova. Velikostí se podobají našemu kosovi, ale mají silnější zobák i nohy a jsou vesměs...

Diskuse: 1

O dynamice mozku

Tři úrovně procesů

Nora Ibrahimová

Není neuron jako neuron Není neuron jako neuron, a kdybychom chtěli, našli bychom v mozku desítky různých druhů neuronů. Za základní dva druhy můžeme považovat projekční a lokální neuron, které se od sebe liší podobně jako dálnice a okresní silnice. Projekční neuron spojuje na dálku různé...

Jak útočí africká včela

Z geoarcheologického terénního výzkumu v Súdánu

Václav Cílek

Na podzim 2009 odjela do Sudánu do oblasti šestého nilského kataraktu asi 80 km severně od Chartúmu čtyřčlenná geoarcheologická expedice organizovaná Českým egyptologickým ústavem FF UK a Geologickým ústavem AV ČR, v. v. i. Hlavním cílem byl odběr souvislých profilů nilských sedimentů a...

Jak a proč se učí mimikry?

Tomáš Grim

Péče o cizí potomstvo je ukázkový evoluční hřích. V přírodě i lidské společnosti se však děje jak na úrovni vnitrodruhové, tak mezidruhové. Postarší dámy „adoptující“ roztomilé mopslíky jsou si jistě vědomy toho, že se nestarají o své vlastní potomstvo (ač sofistikovanost psích...

Nejnověji o půdách v srdci Evropy

JOSEF KOZÁK a kol.: Atlas půd České republiky, Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s MZe ČR, Praha 2009, 150 stran velkého formátu, 135 obr., půdní mapa 1 : 250 000, mapy půdních regionů a mapy vybraných půdních vlastností; ISBN 978-80-213-1882-3

Zdeněk Vašků

V první části atlasu najdeme obecné stati o půdě, problematiku funkcí půd, vyčleňování oblastí ohrožených půd, mapování půd a informační systémy o půdě (J. Kozák). V druhé části je popis moderních digitálních technik mapování půd, včetně zjednodušeného matematického modelu půdy...

Kreslič a kreslíř? Corda a Mánes

Lada Hubatová-Vacková

Před dvěma sty lety, v roce 1809, se v Reichenbergu (Liberci) narodil August Carl Joseph Corda. Ten se později, finančně podporován mecenáši z řad vzdělaných aristokratů, stal slavným středoevropským přírodovědcem; soustředil se především na zkoumání hub, řas, mechů, játrovek aj. V roce 1835...

Muchomůrka červená, jedovatá krasavice našich lesů

Látky odpovědné za halucinogenní účinky houby

Jiří Patočka, Josef Frynta

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi štítovkovitých. Patří k nejznámějším, ale také nejhezčím jedovatým houbám. Existuje dostatek důkazů o tom, že byla již v dávné minulosti využívána jako droga k navození halucinací. Je ztotožňována se sómou (božským...

Vzestup a pád Hadí dynastie

Boj o nadvládu v Vzestup a pád mayském klasickém světě

Stanislav Chládek

Ještě v polovině minulého století přežívala představa o mírumilovném a harmonickém charakteru mayské civilizace. Monumentální stavby, nástěnné malby a kodexová keramika však jasně ukazují scény svědčící o militarismu, násilí, mučení a obětování zajatců z četných válečných...

ESO – ALMA centrum v Ondřejově

Marian Karlický

Projekt ALMA V chilských Andách, v poušti na náhorní plošině Chajnantor, která se rozprostírá v nadmořské výšce nad 5000 m, se buduje nejvýkonnější rádiový interferometr světa, ALMA (akronym z anglického Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tento přístroj se bude skládat z 66 vysoce...

Až na hranice (životopisu)

PHILIP BALL: Ďáblův doktor. Paracelsus a svět renesanční magie a vědy, Academia, Praha 2009, edice Galileo, přeložil Karel Kopička, 488 stran, doporučená cena 465 Kč, ISBN 978-80-200-1676-8

JOAN SPICCIOVÁ: Až za hranice. Sen Sofie Kovalevské, Academia, Praha 2008, edice Žena a věda, přeložil Ondřej Novák, 536 stran, doporučená cena 495 Kč, ISBN 978-80-200-1632-2

ALBÍNA DRATVOVÁ: Deník 1921–1961. Scientific Diary, Academia, Praha 2008, 480 stran, doporučená cena 395 Kč, ISBN 978-80-200-1696-6

PAVEL JERIE: Pro koho je medicína? Světem za lepšími léky, Academia, Praha 2009, 444 stran, doporučená cena 395 Kč, ISBN 978-80-200-1710-9

František Houdek

Životopisy odjakživa patřily k nadprůměrně vyhledávaným literárním žánrům. Což v přiměřeném zeslabení (celebrita showbyznysu zpravidla píše pro každého troubu, ne tak vědec), řekl bych, platí i pro biografie badatelů. V jejich životopisu lze totiž očekávat „všechno“ – popularizaci...

Bioarcheologie, nový obor na pomezí přírodních a historických věd

JAROMÍR BENEŠ, PETR POKORNÝ (editoři): Bioarcheologie v České republice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta a Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha 2008, 518 stran, doporučená cena 400 Kč, ISBN 978-80-7394-026-3 a 978-80-86124-72-8

Vojen Ložek

Vzkvétající rodina multidisciplinárních oborů se opět rozrostla o nové odvětví – bioarcheologii – jež se objevuje v titulu sborníku vydaného Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR. Co se týče odborné náplně, bude nejlépe přidržet se...

Ochrana přírody

Nejohroženější organismy nejsou ty lesní

Lukáš Čížek, Karel Kerouš, Jan Farkač

Robert Tamchyna: Co je ochrana přírody a jak se u nás provádí? Připomněl bych slova doc. Martina Konvičky z Přírodovědecké fakulty JU: „Přírodu nechráníme málo, ale špatně!“ Karel Kerouš: Ochrana přírody je jednak věcí legislativní, jednak věcí výkonu státní správy. Zatímco v...

A proč máš, tukane, tak velký zobák?

Jan Robovský

Tukani mají v poměru k tělu úctyhodně velký zobák, efektivně odlehčený vnitřní sítí kostních trámečků, aby ptáci nepřepadávali dopředu. Co se týče funkce tukaního zobáku, bylo navrženo již několik vysvětlení – třeba lákání samiček (Darwin), efektivnější zpracování plodů, či...

Elektrické baterii je 210 let

Jiří Patočka

V roce 1780 pitval italský profesor anatomie Luigi Galvani mrtvou žábu ležící na pozinkovaném pitevním stole. Při každém dotyku skalpelu s žabím tělem sebou žába škubla. Po opakovaných pokusech Galvani usoudil, že v žabích svalech je elektřina, a proto se zaškubou pokaždé, když se dotknou...

Tracheální žábry potápníků

Oldřich Nedvěd

Každý, kdo četl Ferdu Mravence, ví, že potápníci nedýchají žábrami kyslík rozpuštěný ve vodě, ale přímo vzdušný kyslík, který berou ze vzduchové bubliny pod krovkami. Pokud budete sledovat potápníky v teplé tůňce, uvidíte je každou chvíli vystoupat k hladině, kde se samozřejmě...

Budeme skladovat vodík v kuřecím peří?

Jiří Patočka

V současné době představuje skladování vodíku největší technologickou překážku jeho širšího využití jako paliva v mobilních aplikacích. Vývoj bezpečného, cenově dostupného a energeticky efektivního způsobu uskladnění vodíku je klíčový pro budoucnost vodíkových technologií a...

CD8-lymfocyty na hraně mezi dělením a syntézou

Petr Heneberg

CD8-lymfocyty představují jeden ze základních typů T-lymfocytů, nazvaných podle toho, že vznikají v brzlíku (thymu). Náš organismus je využívá v boji s virovými a nádorovými onemocněními. Mimo jiné regulují opětné propuknutí skrytě probíhajících virových infekcí. Po kontaktu s buňkou...

Přechodné zmenšení třetihorní půdní fauny

Oldřich Nedvěd

Paleoklimatologové zkoumají paleocenní a eocenní teplotní maximum (PETM) – rychlé globální oteplení, kdy se podle nalézaného poměru stabilních izotopů nakrátko, zato výrazně zvýšila teplota a silně snížily srážky. Ve starších třetihorách se pozemské klima oteplovalo postupně, ale na...

Kdo se bojí, ubývá

Jiří Reif

Tak je to konečně jasné. Ornitologové si dlouho lámali hlavu, proč se početnost některých druhů ptáků během posledních několika desetiletí vytrvale snižuje, zatímco populace jiných druhů neustále rostou. Nejčastěji se hovoří o směsi vícero příčin, kdy některé druhy hubí příliš...

Potřebujeme nová antibiotika

Vratislav Schreiber

Jedním z velkých problémů moderní medicíny je narůstající rezistence mikrobů na antibiotika. Máme patogenní mikroby (například Mycobacterium tuberculosis), ale i mnohé jiné, které po těch několika desetiletích, kdy je lidé potlačují antibiotiky, začaly být všelijak rezistentní: proti jednomu...

Orcela – mekongský „kanárek“?

Jan Robovský

Orcela je zvláštní asijský kytovec (viz Vesmír 85, 69, 2006/2). Nejnovější odhady její početnosti v řece Mekong ukázaly, že už to zde má spočítané, pokud se nestane nějaký zázrak… V Mekongu zbývá podle všeho kolem 70 orcel, což je příliš málo, uvážíme-li, že od roku 2003 jich bylo...

I čejka stepní je vděčná za rozpad Sovětského svazu

Simona Poláková

V posledních sto letech ubývá mnoho euroasijských stepních druhů, jako je například moták stepní (Circus macrourus) nebo ouhorlík černokřídlý (Glareola nordmanni). Příčinou je kultivace stepí, která vede k tomu, že vegetace je mnohem vyšší, než když se jimi potulovala stáda pasoucích se...

Může jedna buňka myslet?

Vratislav Schreiber

Převažuje názor, že tak složité pochody, jako je vědomí, učení a paměť, jsou založeny u vyšších živočichů na interakci shluků nervových buněk (ganglií), mozku a jiných částí nervového systému. Buněčný biolog Dennis Bray po studiu jednobuněčných organismů –...

Z akademické obce

redakce

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem — Teen Age University při UJEP (TAU) přivítala ve středu 23. 9. své první studenty. Stalo se tak při slavnostní imatrikulaci, při níž čtyři desítky dětí ve věku 8–12 let složily imatrikulační slib a staly se tak prvními studenty historicky první...

Aleš Hauzner: Román a skutečnost

in: Kritický sborník 1981–1989, Triáda, Praha 2009, s. 35

Lopatka si první všiml vlastnosti, která jako by se od jeho zjištění, ač si je kritika ke své škodě nepřisvojila, začala (stále častěji) prosazovat tam, kde se jedna románová odrůda, a to nikoli tzv. lidový, konzumní román, nýbrž výtvor simulující literární aspirace, zaměřovala cele na...

Lýkovec jedovatý

Ad Jiří Patočka a Josef Frynta, Vesmír 88, 611, 2009/10

Svatopluk Bílý

Je pravda, že lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) je pro většinu živočichů prudce jedovatý. Existují ovšem některé druhy monofágního hmyzu, které se na tento lýkovec specializují a využívají jej jako svoji živnou rostlinu. Z těch, které žijí i na našem území, je to jeden druh brouka z...

Impakt faktor

Ad Vesmír 88, 358, 2009/6

Tomáš Grygar

V dopise Ing. Vladimíra Veverky mě vyděsila věta „honba za citovaností a impakt faktory je dnes bojem o koryta“. Jde o pokračování nekonečného příběhu (viz Vesmír 86, 605, 2007/10; 86, 749, 2007/12). Jsem vědecký pracovník provádějící základní výzkum a názory Ing. Veverky mi připadají...

Nakupujte u odborníků

Anton Markoš, redakce

Na nedávném Evropském biochemickém kongresu nám do materiálů přibalili zmagnetizovanou Mendělejevovu tabulku jako pozornost od firmy American Elements. Vypadá hezky až na to, že v ní chybí celá jedna řada s prvky Fr, Ra, Ac. Chtěl jsem je na to upozornit a hle, na hlavní stránce...

Memento stých narozenin Ivana Málka

(*28. 9. 1909 v Zábřehu na Moravě, †8. 11. 1994 v Praze)

Jaroslav Drobník

Akademie věd pořádala 15. a 16. října seminář k stému výročí narození Ivana Málka. Ponechme historikům, mikrobiologům a pamětníkům jeho činnost vědeckou a organizační. Mám však pocit, že toto výročí otevřelo dveře do komnaty, která je žalostně prázdná: situace ve vědě, a zejména...

Ad GIS, Vesmír 2009/10

redakce

Děkuji za říjnové číslo, obsáhle informující o GIS. Jen škoda, že v něm chybělo poněkud netradiční užití v morfologii, nejen zubní (viz www.nature.com/nature/journal/v445/n7123/full/nature05433.html). Poznámka redakce: V zmiňovaném článku (Nature 445, 78–81, 2007; doi: 10.1038/nature05433)...

Biologická olympiáda

Smysluplná investice

Genetika a evoluce, rozmnožování organismů, smrt jako součást života, člověk a ostatní organismy, parazitismus, mutualismus, mnohobuněčnost… namátkou jen některá z témat, jimiž se zabývají řešitelé Biologické olympiády (BiO). Předmětová soutěž ve znalostech z přírodopisu a z biologie...