Vesmír č. 4
Vesmír č. 4
Toto číslo vychází
10. 4. 2014
Novinky
• dubnové číslo Vesmíru
• Dárky, promoce, narozeniny, svátky...
předplatné je dárek na celý rok!
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr

Přepisování evoluční historie lidského rodu

Dalekosáhlé důsledky nálezů z Dmanisi V průběhu 20. století bylo vědecky popsáno zhruba 60 vymřelých „druhů“ lidí. Tváří v tvář tomuto podezřele vysokému číslu byl jejich počet později výrazně zredukován (mnohé byly sloučeny do jediného). Dnes rozeznávají paleoantropologové...

Rozmach lékařských udělátek

Radim Brdička

Theobroma, božský pokrm z pralesa

Ludvík Bortl, Lukáš Huml, Jan Tauchen

Svět patří sociálnímu hmyzu

Jakub Straka

Včely a med ve starém Egyptě

Břetislav Vachala

reklama

Věda již neexistuje, existují pouze vědy

Ivan Boháček

Mnozí ještě pamatujeme bezmeznou důvěru našich babiček k novinám či k televizi. „Musí to být pravda, když to psali v novinách, říkali v rozhlase či televizi“. Při četbě knih Bena Goldacra Bad Science a Bad Pharma jsem si tuto důvěru mnohokrát vybavil.4) Problém není se zjevnými a...

Tajemství zářícího oceánu

Josef Lhotský

Fotografie plachetnice Tary z březnového čísla Vesmíru, ukazující tuto krásku, kterak se svinutými plachtami odpočívá na temné hladině pod překrásně zářící oblohou polárních vod, mi nenásilně připomněly, že s onou fosforeskující nádherou to může být i naopak. Po celá staletí se...

Proti klíšťatům i nevzdělancům

Eva Bobůrková

Jak se vlastně chlapec ze Žďárských vrchů dostal do Českých Budějovic? Vděčím za to dědečkovi, ale paradoxně také komunistům. Narodil jsem se jako hospodský synek. Můj dědeček byl ze dvanácti dětí a čekal jej osud všech Grubhofferů od 18. století – stát se hostinským nebo obchodníkem....

Porucha chování v REM spánku

– iniciální projev degenerativního onemocnění mozku

Karel Šonka

Rozvoj medicíny je v posledních dekádách poznamenán množstvím skvělých objevů, které mohly být uskutečněny díky novým technologiím, ale již málo přibývá popisů nových nemocí vycházejících z klinického pozorování. Jedním z takových je objev poruchy chování ve spánku s rychlými...

Smrtiace bodnutie škorpiónom?

Pre myšku Onychomys torridus je to skvelé analgetikum

Peter Mikula

Okrem povestnej dehydratácie či úpalu číhajú na návštevníkov vyprahnutých oblastí Severnej Ameriky aj iné, oveľa nenápadnejšie nebezpečenstvá. Takmer každý, kto už má so stanovaním v púšti skúsenosti, vie (resp. mal by vedieť), že po noci strávenej „v teréne“ si musí pozorne prezrieť...

Bude MERS ďalší SARS?

Štefan Vilček

V septembri 2012 oznámil egyptský virológ Alli Mohamed Zaki, že izoloval z pľúc 60-ročného pacienta zo Saudskej Arábie, ktorý trpel zápalom pľúc a zlyhaním obličiek, nový koronavírus. Vírus neskôr pomenovali Middle East respiratory syndrome – coronavirus (MERS-CoV). Do spektra nebezpečných...

Proč jsme nevyhynuli na virové infekce?

Jan Svoboda

Lidský rod po tisíciletí žije v úzkém kontaktu až v symbióze se zástupci různých živočišných druhů a je od těchto organismů vystavován nejrůznějším infekčním činitelům, včetně virů. Důsledky toho se začínají stávat předmětem komplexních mezioborových studií. Jaké způsoby...

Předběžné sdělení o společenském chování pštrosa: Strká hlavu do písku!

Vybraná kapitola z amerického cestovního deníčku Fulbrightovy stipendistky

Jitka Klimešová

Jedu po Solomon Island road, celkem bezvýznamné silnici spojující hlavní město Maylandu s ostrovem Solomon Island. Je noc a lije, mám tedy co dělat, abych se udržela ve svém jízdním pruhu, protijedoucí auta mě oslňují. Normální situace v zemi, která ve jménu osobní svobody zrušila hromadnou...

Extrémní genomy

Proč jsou některé genomy obézní a jiné štíhlé?

Eduard Kejnovský

Proč jsou některé genomy obří, přestože obsahují „normální“ počet genů? Jaké je naopak „životní minimum“ genomu bakterie? A je možné zkonstruovat v laboratoři životaschopný organismus obsahující „minimální genom“? Tyto a podobné otázky si kladou vědci zabývající se genomikou...

Výměšky tukové tkáně a jejich náhražky v boji proti diabetu

Petr Zouhar

Tuková tkáň bývá všeobecně považována za nepříliš estetické úložiště přebytečné energie. Pozorný čtenář Vesmíru ale ví, že tím její role zdaleka nekončí. Tukové buňky (adipocyty) jsou ve skutečnosti čilými výrobci celé řady tkáňových hormonů (zjednodušeně označovaných za...

Chutný nechutný jedlovec kanadský

Ivan H. Tuf

Korovnice jedlovcová (Adelges tsugae)1) saje na větvích jedlovců a smrků. Pochází z Asie a byla ve dvacátých letech zavlečena do USA. Mnohonožky jsou členovci, kteří žijí obvykle na zemi a živí se rostlinným opadem. V lese se tedy korovnice a mnohonožky příliš často nepotkávají. Jak spolu...

Environmentální žal

Hana Librová

Názor biologů V lednovém čísle Vesmíru z roku 2012 zarámoval Jan Robovský recenzi na knihu Jane Goodallové, známé ochránkyně šimpanzů, zjištěním: „Není divu, že téměř pravidelně narážím na kolegy ,ochranáře‘ (nejčastěji v zoologických zahradách), kteří bývají ve svém...

Co dělat?

David Storch

Hana Librová si správně všimla, že v poslední době narůstá pesimismus ohledně další budoucnosti životního prostředí a přírody na Zemi. Bylo by možné diskutovat o tom, zda jde o jednoznačný trend, nebo zda jde spíše o vlny poplatné obecné náladě ve společnosti – v sedmdesátých a...

Stará nová velryba

Jan Kollár

V roce 1963 vyvrhlo moře na pobřeží Srí Lanky vorvaňovce (čeleď Ziphiidae patřící do ozubených kytovců), který byl popsán jako nový druh Mesoplodon hotaula. O dva roky později byla vyplavena další velryba stejného druhu. Na základě morfologické analýzy druhé velryby byl druh M. hotaula...

Rosničky vyšli z módy, počasie skvelo indikuje páriaci sa hmyz!

Peter Mikula

Hmyz má ťažký život. Prežitie jednotlivých hmyzích foriem a nasledujúcu úspešnosť pri reprodukcii či osídľovaní nových lokalít ovplyvňuje množstvo abiotických faktorov, ako teplota, fotoperióda, rýchlosť vetra či množstvo zrážok. Ďalším nemenej dôležitým faktorom je atmosférický...

Obratlovci mořských hlubin

Martin Minařík

Od dob, kdy byl po letech intenzivního snažení přečten lidský genom, doznala genomika řady pokroků a díky stále nižší časové i finanční náročnosti se v posledních letech nově přečtené genomy rojí jako houby po dešti. Po všemožných patogenech, hospodářsky významných organismech a...

Neutrofilní granulocyty bojují proti nádorům

Václav Hořejší

Jak je již dnes dobře známo, monoklonální protilátky se stávají standardními a optimálními (leč velmi drahými) léčivy u některých autoimunitních a nádorových onemocnění. V případě nádorových chorob, resp. hematologických malignit (některých typů leukemie a lymfomů), je jejich působení...

Opus magnum

Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou. Místa – události – lidé

Academia / Archiv hlavního města Prahy, Praha 2013, 804 stran

Stanislav Komárek

Ač relativně nedávná historie a její místopis nepatří k těžišti zájmů převážně přírodovědně orientovaných čtenářů časopisu Vesmír, nemohu se alespoň stručně nezmínit o nedávno vyšlé knize Jiřího Padevěta, podávající na více než osmi stech (!) stranách neobyčejně detailní...

O původu financí

Niall Ferguson: Vzestup peněz (Finanční dějiny světa)

Argo, Praha 2011 (z anglického originálu The Ascent of Money: A Financial History of the World, Penguin 2008, přeložil Eduard Geissler), 324 stran, EAN 9788025703373

Marek Hudík

Počátkem 18. století nashromáždil britský lékař Thomas Fuller různá lidová rčení a přísloví.1) Jedno z nich praví: „Na úrok půjčování způsobilo strádání.“2) Toto rčení vyjadřuje hluboce zakořeněnou nedůvěru (ba někdy přímo nenávist), kterou mnoho lidí chovalo a nadále chová...

High Line

Jiří Tourek

Za neuvěřitelně krátkou dobu několika let získala tak atraktivní metropole, jakou je New York, nové lákadlo, které zastiňuje mnohé starší a věhlasné monumenty. Touto podivuhodností je městský park zvaný High Line, vybudovaný na vyvýšené kovové plošině, jakémsi viaduktu, na němž se od roku...

Nový pohled do světa našich měkkýšů

Michal Horsák, Lucie Juřičková, Jaroslav Picka: Měkkýši České a Slovenské republiky – Molluscs of the Czech and Slovak Republics

Nakladatelství Vít Kabourek, Zlín 2013, 264 stran, z toho 68 barevných tabulí, ISBN 978-80-86447-15-5

Vojen Ložek

V tomto roce uplyne 50 let od vydání poslední souborné monografie o českých a slovenských měkkýších Quartarmollusken der Tschechoslowakei (Ložek 1964), která shrnula poznatky jak o jejich vývoji v kvartéru, tak o jejich současném stavu. Půlstoletí je v dnešní vědě dlouhá doba, která přinesla...

Účinnost sršního jedu proti vlastnímu druhu

Jiří Patočka

Sršeň obecná (Vespa crabro) používá své jedové žihadlo jak při útoku na kořist, tak jako obranu před predátory. Jerzy Nadolski z Fakulty biologie a ochrany životního prostředí univerzity v Lodži testoval účinnost sršního jedu proti dělnicím vlastního druhu. Zjistil, že střední smrtná...

Kvitnúce rastliny sa objavili o 100 miliónov rokov skôr, ako sa predpokladalo

Peter Mikula

Veľký rozruch medzi paleontológmi a entomológmi spôsobil nedávny nález malých zrniečok, podobných peľu krytosemenných rastlín. Na objave peľových zŕn by nebolo nič až také zaujímavé (peľové zrnká sú drobné, pevné a dosť početné na to, aby sa zachovali vo forme fosílií častejšie ako...

Vakoústoč jemnožravý

Oldřich Nedvěd

Roztoči čeledi Nematalycidae mají neobvyklý červovitý tvar těla. Jsou asi 12krát delší než širocí a ještě k tomu natahovací. Epidermis je tenká, na ní ležící kutikula je složena jakoby z mnoha kroužků plochých korálků navlečených na gumičce. Tělo se natahuje a smršťuje kombinací...

BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

Stanislav Mihulka

ARCHEOLOGIE Mezolitický lovec s tmavou kůží a modrýma očima První genom evropského lovce-sběrače z mezolitu získali ve Španělsku. Jeho majiteli se přezdívá La Braña 1 a žil před 7000 lety na území dnešního Leonu v lokalitě La Braña-Arintero. Carles Lalueza-Fox ze Španělské národní rady...

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

Petr Houdek

PEDAGOGIKA Sportování vede k vyšší mzdě Sport zlepšuje fyzickou kondici i sociální schopnosti a prohlubuje síť známých, je-li provozován hromadně či v týmech. Sportovci musejí být cílevědomí, otrlí a schopní překonávat obtíže. Proto by asi nepřekvapilo, že zaměstnanci, kteří se v...

Malý krok pro rybu, velký pro čtvernožce

Jan Kollár

V Nunavutu v Kanadě byla v roce 2004 objevena unikátní a nebývale dobře zachovalá devonská zkamenělina, později popsaná jako Tiktaalik roseae (Nature, 2006; DOI: 10.1038/nature04639). Tato zkamenělina společně s dalšími jako Eusthenopteron, Ichthyostega a Acanthostega tvoří nádhernou řadu...

Co roste rychleji: mladý, nebo starý strom?

Irena Šímová

Čtenáři, kteří si myslí, že rychleji rostou stromy mladé, si to zřejmě myslí špatně. Předpoklad, že se rychlost růstu stromu v průběhu jeho života zpomaluje, zní přitom zcela logicky. Přírůstky letokruhů se přeci směrem od středu kmene zmenšují. I u lidí se růst po dosažení...

Frederic Sanger (1918–2013) – skromný chemik, který změnil svět biologie

Ad Vesmír 93, 116, 2014/2

Radim Černý

S potěšením jsem přijal článek vyzdvihující význam F. Sangera pro rozvoj biologických věd. Jsem rád, že autor zmínil i mimořádnou osobní skromnost tohoto velikána vědy, dvojnásobného laureáta Nobelovy ceny. Jak uvádí autor, odmítl povýšení do rytířského stavu. Učinil tak údajně proto,...

Vlnáč netečný, tráva a halucinogeny

Oldřich Nedvěd

Mezi středoevropskými 101 druhy slunéček jsou jen čtyři býložravé. Všechny se mohou vyskytnout v České republice. Vlnáč netečný (Cynegetis impunctata – jako že nemá žádné tečky) je poměrně hojný, ale nenápadný druh. A žere prostě trávu. V přírodě vlnáče netečné nejspíše...

Včely a med ve starém Egyptě

Dary slunečního boha Rea

Břetislav Vachala

„Slzy z Reova oka spadly na zem a proměnily se ve včelu. Takto stvořená včela začala pracovat v květech všech stromů. A tak i vosk a med pocházejí z jeho slz.“ Tato slova zaznamenaná v mytologické části Saltova papyru č. 825, který pochází z doby okolo roku 300 př. n. l. a je uložen v...

Svět patří sociálnímu hmyzu

Jan Žďárek: Hmyzí rodiny a hmyzí státy

Academia, Praha 2013, 584 stran, ISBN 978-80-200-2225-7

Jakub Straka

Fascinující, prostě fascinující! Jinak tento text začít nemohu. Sociální hmyz má tolik podob a schopností, že mu snad ani jiný přídomek dát nejde. Vždyť jaké další organismy dokáží být tak organizované, měnit okolní prostředí nebo stavět monumentální stavby viditelné i z vesmíru? Že...

Rozmach lékařských udělátek

Vyšetření u pacienta a point of care testing

Radim Brdička

Žádný z lékařů a pracovníků zainteresovaných ve zdravotní péči dnes jistě nepochybuje o stále se zvyšující industrializaci medicíny a její závislosti na technickém vybavení. S tím částečně souvisí i růst nákladů. Věnujme se nyní (obr. 1) pouze diagnostickým strojům, či spíše...

Přepisování evoluční historie lidského rodu

Revoluce v paleoantropologii v roce 2013

Pavel Duda, Jan Zrzavý

Dalekosáhlé důsledky nálezů z Dmanisi V průběhu 20. století bylo vědecky popsáno zhruba 60 vymřelých „druhů“ lidí. Tváří v tvář tomuto podezřele vysokému číslu byl jejich počet později výrazně zredukován (mnohé byly sloučeny do jediného). Dnes rozeznávají paleoantropologové...

Theobroma, božský pokrm z pralesa

Ludvík Bortl, Lukáš Huml, Jan Tauchen

Kakaovník pravý, Theobroma cacao (ř. theós, θεός – bůh, bróma, βρώμα – potrava), je jedním z 22 druhů rodu Theobroma, nízkých stálezelených stromů původem z Jižní a Střední Ameriky, náležejících do čeledi slézovité (Malvaceae).1) Drobné květy kakaovníku se objevují po celý...

Smíšená kultura? Změna v zemědělství!

Antonín Kintl, Jakub Elbl

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) předpovídá dvojnásobný nárůst lidské populace v příštích padesáti letech. Požadavky na produkci potravin se proto zvýší. Nezlepší-li se využívání aplikovaných dusíkatých hnojiv na jednotku produkce, ani ztrojnásobení produkce hnojiv nezaručí...

AFO 49 (2014)

Olomouc 15.–20. 4. 2014

Stanislav Vaněk

Úctyhodný 49. ročník Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) oslaví hlavním programovým blokem KOSMOS 80. výročí narození geniálního amerického vědce, astronoma Carla Sagana, tvůrce kultovního seriálu Cosmos. Festivalu se zúčastní Saganův syn Dorian,...

Stojí lékařská věda na chatrných základech?

Jiří Patočka

V září 2012 zveřejnila ředitelka americké společnosti Science Exchange znepokojivou zprávu: Více než polovina publikovaných výsledků z oblasti biomedicínského výzkumu je takového charakteru, že nemůže být reprodukována. Opakování studie v jiné laboratoři a jinými pracovníky nevede ke...

Biologická olympiáda

 

Helena Božková

48. ročník biologické olympiády vyvrcholí 22.–26. dubna 2014 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Několikadenní soutěžní program zahrnuje determinaci přírodnin, simulaci práce terénního biologa, testování biologických vědomostí, laboratorní úlohy s využitím nejmodernější...